Příjemná zámecká letní svatba, při které pršelo štěstí. Už pár dní před tímto dnem jsem s očekáváním sledoval předpověď počasí, která připomínala spíš apríl. Ranní příjezd do poslední vsi na hranici s Rakouskem potvrdil výjimečnost dne, protože navigace mne zavedla na rozbahněnou polňačku u potoka, kde jsem málem zapadnul. Měl jsem štěstí, o vyprošťování 2,5 tunové dodávky v kožených polobotkách za silného lijáku jsem byl ochuzen a doslova jsem se na plný plyn vydrápal z boční neviditelné uličky až k Daniele, jak se místní Villa jmenuje. Toto malé dobrodružství mne utvrdilo, že tahle svatba bude výjimečná. Nálada byla skvělá a nic na tom neměnil vytrvalý déšť, minimum prostoru v ledinickém Rytířském sále ani limitující časy prohlídek zámku. Společnou fotku i skupinky jsme prostě nafotili venku za početného publika kolemjdoucích, nevěstě podržely deštník i šaty ochotní pomocníci a durch promoklé oblečení s foťáky jako důsledek ztraceného deštníku naštěstí zase rychle uschnuly. Focení v nádherném skleníku bylo třešničkou na pomyslném dortu a fotky večerních zvyklostí zpátky ve Ville s proslovy skvělých svědků a emoce při tanci i fotokoutku byly už úplně za odměnu. Déšť na svatbě? Nevadí!

(fotografie v plné velikosti bez ořezu uvidíte po rozkliknutí)